Balada o věčné lásce

Klíč

1:Byl jest slFmičný rD#ytíř z cFmínu, či snad lacknecht, mD#ušketFmýr,
na poličce v pD#olostFmínu, barevný měl štD#ít i knFmír,
nad hlavD#ou meč nehýbG#á se, není slCyšet bitvy řFmev,
tak tu stD#ojí v plné krG#áse, chce být tvCůj a chce prolít krFmev.
R:A co rBmůže, ktG#erá vBmadne v čínské vC#áze G#opodBmál,
za oknC#y už pG#odzim chřBmadne, ona natruc vG#oní dBmál,
kolik plG#átků ještě zbC#ývá, zrcadlFo má matný jBmas,
na sebG#e se růže dC#ívá, chce být tvFá a chce přelstít čBmas.
2:A ta růže, co se tváří, že se jí čas netýká,
přes den pyšně vůkol září, v noci tajně naříká,
okamžik se nedá vrátit, marně čekáš na zázrak,
nechceš-li mou lásku ztratit, neříkej "ještě ne, až pak".
R:A ten rytíř, co se věčně chystá ztéci lásky věž,
na poličce nekonečně vymlouvá se, je to lež,
ten, kdo váhá, nese vinu, buďto útok, nebo krach,
ty jsi jak ten rytíř z cínu, cit je cit, ale strach je strach.
*:A tak v pD#mrvním chvC#atu mlD#mádí klečíš lGásce C#u nohD#mou,
koho kdGo tu vlC#astně svD#mádí, slova nic už nC#ezmohD#mou,
jí je mdlC#o a dech se tGají, a ty rBudneš jako rD#mak,
oba chcC#ete být už v rGáji, peklem tBam cesta vede všD#mak.
X: Končí tG#mémeř bGezúhG#monně tahle věčná bGaladaG#m,
končí pro nás, nGe však prG#mo ně, to vás jHistě nGapadáG#m,
byl jest jGeden sličný, Binu, to už znD#áte, a tak dG#ál,
a ten v nGěžném polostBínu dívce prD#ý růži na klín dG#mal ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:58.944+00:00
Výsledky hledání: